Jak jsme jeli do Skotska part 1

Jak jste si jistě stačili povšimnout, Velká Británie zažívala minulý a tento týden monstrózní oslavy spojené s neuvěřitlnou délkou setrvání královny Alžběty II. (a prince Filipa.....to je ten pán co stává u královny, že Zuze) na trůnu (60 let, tady Diamond Jubilee), spojenou se 4 denními Bank Holidays (volno). Což pro někoho znamená, že si půjde do Londýna stoupnout s britskou vlajkou na čemkoliv (limitovaná edice dětských plen s vlajkou Asda) a pro jiného, že vypadne někam na výlet v duchu nápisu na tričku "Thank you for vacations" k dostání v Primarku. Rozhodli jsme se pro druhou možnost.....

.......a spolu se Zuze a Markem naložili auto vším nezbytným, někdy i zbytným a vydali se na sever do dalekého Inverness.

To že celý výlet bude nanejvýš zajímavý dávaly tušit už události, které se staly před odjezdem. Den před plánovaným odjezdem (nebo taky dva dny, pokud počítáte 4 hodiny ráno jako nový den, ale pro mě je to uprostřed noci) mi Zuze volala, že jí vypadla plomba ze zubu a má tam opravdu obrovskou díru.....začali jsme tedy po zralé úvaze (víkend, bank holiday, destinace se nachází uprostřed lesa) hledat zubaře. Nakonec se Zuze odhodlala a šla do ordinace na doporučení Marka, kde ji objednali za měsíc (o svérázu zdejších doktorů, které snad nikdy nepotkám osobně v jiném příspěvku později) a dali jí číslo na pohotovost, takže se Zuze rozhodla, že ji to nebude bolet a počká si až na opravdového doktora v ČR.

Další věc, která nebohou Zuze postihla, byl zánět spojivek (samodiagnóza), který se po prvním nakapání (a tím znehodnocení) antibiotických kapek ukázal být ječným zrnem (diagnóza od maminky přes skype)......což byla naštěstí ta lepší varianta. Ječné zrno záhy zmizelo, což nás všechny velmi potěšilo.

Večer před odjezdem jsme se s Markem vydali dofouknout kola na benzínku a natankovat. Po cestě jsme se stavovali v Tescu, že koupíme prázdné CD. Zuze měla za úkol vytvořit kompilaci pro naši cestu (čehož se zhostila s vervou a nasazením sobě vlastním), samozřejmě, že měli jenom pakl CD za 7 liber (a co s tím pak, když člověk potřebuje jenom jedno, že), takže jsme nic nekoupili. A po příjemné projížďce celým Brightonem jsme nenašli benzínkou, která by byla a) otevřená nebo b) měla funkční kompresor....no nic, řekli jsme si, že to vyřešíme po cestě.

Když jsme dorazili zpátky, našli jsme nějaké prázdné RW, které by se dalo použít, čirou náhodou to bylo i v místě, kde se nacházela naše jediná brightonská funkční vypalovačka, takže Zuze začala posílat kompilaci.....to mohlo být tak 22.00, když se stahování zaseklo na 85 % kolem 0.25 (připomínám, že výjezd byl ve 4.00), vztekle jsem zaklapla laptop (málem zas píšu notebook) a zůstali jsme bez hudby (což Zuze kreativně vyřešila....a dokonce stereo, viz dále). A když jsem ho vytahovala (nešikovně, jak jinak) ze zdi, kopla mě zásuvka do ruky.......bolest jak prase (ale určitě menší než když jsem omylem strčila mokrou ruku do zásuvky na jedné chatě).

Takže bilance před odjezdem: vypadená plomba, ječné zrno, úraz elektrickým proudem, bez hudby a nafouknutých kol........a to jsme ještě ani nevyjeli......

........pokračování příště.......